pátek 17. června 2011

Plamen

Ač to nikdo oficiálně nepřizná, soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis je nástroj propopulační politiky brněnského magistrátu. Nakolik je - v době všeobecně dostupných potratů - úspěšný, si netroufnu hodnotit, na co si ovšem směle troufnu, je symbolická stránka této události, neboť akce poměrně věrně (ač nepřiznaně), kopíruje slavnosti plodnosti starých Keltů a Slovanů.

Mimochodem, víte, o čem je Vysoký jalovec?

Sedmikrásky

V roce 1953 napsal jeden z nejlepších českých básníků Josef Kainar text k písni "Hvězdy nad Brnem". Píseň zpívá mužská polovina jistého bezejmenného páru svoji milé. Zatímco ona dívka jde spát, jinoch ji sděluje svoje zjištění, že hvězdy dnes vypadají podivně, patrně z nich šlehají jakési záblesky či výboje, a připomínají tak sedmikrásky.



Zatímco dívka spí, chlapec ji oznamuje, že město je podivně zamlklé a osvícené zvláštní stříbrnou září. Ozývá se pouze zvuk připomínající odbíjení u Jakuba. Zpěvák je poděšen a touží se u dívky skrýt.

Sedmikráska a jejich sedm krás má samozřejmě svůj význam, spojený s jarem, kdy kvete. V angličtině se dochoval až dodnes, v češtině je uchován už jen v symbolické rovině.

Alegorie 

Stejně tak ohňostroj, mohutný výstřik plamene, je v kontextu brněnské oficiální dračí symboliky skryt v haldě balastu, ač je jinak celkem jasným znázorněním ejakulace, coby zdárného završení májových mysterií. A zcela v souladu s hermetickým "co je nahoře, je dole" se uchvacující nebeská podívaná odráží i v pozemském lidském konání.

Množství na místní poměry kvalitních vysokých škol zvyšuje od podzimu do jara brněnskou populaci zhruba o sto tisíc lidí. Tedy studentů. Návštěvnost jednotlivých ohňostrojů činí 150-200 000 lidí. To je bezmála sto tisíc párů na poměrně malé ploše vlahé červnové noci, kdy hvězdy září jako sedmikrásky nad Brnem. Pokud se věnujete sexuální magii v poněkud větším měřítku, než "mrsknu pannu na oltář", gratuluji, lépe se dal využít snad jen Woodstock.

Nepalte ohňostroje, palte jointy. A lásku. Lásku, vole.

Bílý čas - Baalův čas - Bel Taine

Beltain je u nás často ztotožňován s Filipo-Jakubskou nocí, přelomem 30. dubna a 1. května, původně šlo ale o pojmenování měsíce května, času bílého světla, času, kdy se rovnodennost láme v slunovrat. Související slavnosti pak probíhaly celý měsíc. A zatímco začátek tohoto měsíce byl ještě ve znamení rozloučení se se zimou a do potoka se házela Morana coby její symbol (dnes se ze stejných důvodů háže do moře Usama),

Oheň! Oheň! Všude bude...

konec je již plně ve znamení oslav nadcházejícího léta. Beltain poměrně věrně postihuje význam českého květen; květ a světlo mají stejný kořen, související s bel - běl - bílá.

Každopádně nás Bel Taine vrací na začátek k sedmikráskám. Jejich rodové jméno - Bellis Perennis - pochází z latinského bellus, ale je spojováno i s keltským bohem jménem Belan, či Belenus. Že jde o boha slunce snad na těchto stránkách ani není potřeba připomínat.

Stejně jako Amun.Re. Zeptejte se Martina Re.Amuna.

Ale tento článek není o tom, že se Martin Roman považuje svým způsobem za slunečního boha a název firmy Amun.Re je pouze chabá přesmyčka jeho jména, to ať si řeší jiní. My se vraťme k symbolice Brněnského Plamene.

Majáles, neboli závěr

Jde tedy o završení sexuálních oslav znovunastolení vlády Slunce a definitivní příchod Leta/Léta. A ač můžeme brněnské popkultisty kritizovat kvůli negativním stránkám ohňostrojů ("sere to mě a psa"), rozhodně jim nemůže upřít (částečně zamlčovanou) kontinuitu, ale i hospodárnost, neboť ty prachy se mohly promrdat jinde. Ale vážně, každý návrat k našim předkřesťanským kořenům lze jen vítat a zde si můžeme vybrat nejméně dvě různá vysvětlení, zjednodušeně řečeno vnější a vnitřní:

Tudíž zatímco signifikantní ideou májových mysterií je reprodukční celebrace, hlavní myšlenkou květnových slavností zůstává oslava plodnosti. Prostě chce Brno vyhnat děcka do keřů, ať se vyřádí dřív, než odjedou studentky. A ohňostroje fungují na dvěstětisíc lidí, i když zrovna váš pes muže zalézat za vanu.

Studentky a vana, první odkaz. Berlín?
Co lze tedy o Ignis Brunensis říci na závěr? Ač se to nezdá, šetří Brnu spoustu peněz. Na světě patrně není ego, které by jakémukoliv primátorovi povolilo zrušit ohňostroje, neboť kdo zruší ohňostroje, ten je srab (Lastovecká si naštěstí válí šunky na Joštově). Primátoři se tak musí, volky-nevolky, smířit s platbou za prskavky, která je - svojí spoustou nul za náhodně zvoleným číslem - varuje před cenou jejich mnohem šílenějších nápadů.

"Přesun nádraží?"

"Jasně, jasně, všechno bude. Jen co zaplatíme prskavky a plešatýho draka. Kurva kurva práce...kurva!"

Žádné komentáře:

Okomentovat