Dračí síla prýští

20. dubna začala slavnostním poklepáním základního kamene stavba nejvyššího mrakodrapu v zemi, brněnského AZ Tower. Budova sahá do výšky 109,5m, i s vysílačem celkem 111 metrů. Co dělá tato informace na Brněnské iluminaci? Pojďme se na ni podívat podrobněji.

Monolit a Roman Onderka

Výška

V novinách se dočteme zajímavou informaci ohledně výšky budovy. Jak říká jednatel investora, Jiří Maršálek: "Původně jsme chtěli začít stavět již v polovině roku 2008, když ale pan primátor uviděl plány, říkal, že by se mu líbilo, kdyby měla stavba sto jedenáct metrů. Mrakodrap jsme tedy zvýšili, ale šlo to jen na sto devět a půl metru. Tyto změny nás stály půl roku času."

Mladá Fronta, která tuto informaci otiskla, se dále ptá: "Proč nemohl projekt vyhovět přání Romana Onderky?" Kvůli letovým zónám, to je poměrně jednoduché. Mnohem důležitější otázka je ta, kterou Mladá Fronta vůbec nepoložila (jak je u Mladé Fronty zvykem): "Proč projekt musel vyhovět přání Romana Onderky?"

Nedívejme se na to, stejně jako Mladá Fronta, očima primátora, ale zkusme pohled otočit. Soukromá firma staví pro soukromého investora na soukromém pozemku budovu. Když se brněnský primátor seznámí s plány (patrně v rámci povolování stavby), projeví přání, zda by budova nemohla mít 111 metrů. A ačkoliv Brno není investorem, projekce se podvolí a půl roku projekt předělává (což jistě není zadarmo), aby vyhověla primátorovu přání.

Není to zvláštní?

Další zvláštní věc je lpění na výšce 111 metrů. Když nebylo možno primátorovi vyhovět kvůli leteckým hladinám, bylo ji dosaženo alespoň pomocí dvou a půl metrového vysílače. Obvyklé vysvětlení je, že Onderka chtěl výškou překonat pražskou City Tower. Na to by ale stačilo i 110 metrů, proč musel stavař vyhovět Onderkovu přání, že má mít budova přesně 111 metrů?

"Я" neboli "JA". Poslední znak cyrilice.

111

111 má zjevně vysokou synchronicitu, Internet je plnů bláznů, kteří vidí 111 všude. Patří snad Roman Onderka mezi ně? Pythagorejská 111 je symbolem pyramidy (stejně jako AZ, ale o tom zas někdy jindy), v kabale je 111 symbolem slunce, v křesťanství je 111 symbolem Trojjedinosti Boha a Svaté trojice. Budova má zvláštní tvar, jde vlastně o tři budovy spojené v jednu. Tři v jedné - trojjediná, chápete? No hluboký je to jako Prýgl, tahle brněnská mystika.

Kromě Svaté Trojice je 111 i symbolem Apokalypsy, 111 x 6 je 666, neboli číslo bestie z Apokalypsy. A kolik lidí poklepávalo základní kámen?

(Šest týpků s kladívkem. Ten světlý tam zjevně nepatří, je to zástupce hejtmana kraje Vysočina (?). Za Jihomoravský kraj se nezúčastnil nikdo.

Slavnostní zahájení se odehrálo 20. dubna. Bylo by asi laciné hledat nějakou spojitost mezi výročím narození Adolfa Hitlera a Onderkovým přátelstvím k Danielu Landovi, přesto jsem to právě udělal. Ale když stavař vyhověl primátorovi ohledně výšky budovy, nemohl mu vyhovět i ohledně data slavnostního poklepání základního kamene?

Záleží na tom?

Ano i ne. 111 je symbol. 20 duben je symbol. Záleží pouze na lidech, jaký obsah symbolům dají. Pro většinu amerických středoškoláků není 20. duben symbolem Adolfa Hitlera, ale symbolem marihuany a většina z nich ani netuší, kdy měl Hitler narozeniny. Symbol čeho je 20. duben pro Romana Onderku? Kdyby nešlo přímo o něj, můžeme všechno považovat za pouhou shodu okolností, ale konkrétně u našeho primátora je potřeba být na pozoru. Onderkova role při propagaci popmystika Landy je nezpochybnitelná, jeho Zlatý drak by bez Romana asi nevzletěl. Primátor se navíc nijak netají tím, že "čerpá sílu" z obsidánu, který nosí u sebe, má v kanceláři a kdo ví, kde ještě.

Souběžně s oficiálními dějinami Brna probíhají dějiny druhé, neoficiální. Bez jejich znalosti ovšem těžko vysvětlíme dějiny oficiální. Například kdyby nebyl Friedrich Wannieck ariosofický okultista, Německý dům v Brně by patrně nikdy nevznikl. Myslím, že je tedy legitimní se ptát, proč a z jakého důvodu primátor ovlivňuje soukromé stavby ve městě.

Friedrich Wannieck aus Eburodunum

Ačkoliv Vaňkovku zná asi většina Brňáků a někdo by si snad i vzpomněl na jejího zakladatele Friedricha Wanniecka, na jeho okultní sklony si asi dnes vzpomene málokdo, což by byla jistě škoda.

Pipara

Pipara byla krásná Germánka, armanistická kněžka. Moudře vládla Praněmcům v Eburodunum, na soutoku Schwarzachu a Zwittawy. Ale přišel nepřítel, noha Římanova Dunaj překročila a Piparu zajala.

Nebyla by to však lstivá Germánka, aby Římany nepřechytračila a až na mocnou vládkyni se nevypracovala.

Což je zhruba děj dvojdílné ságy "Pipara - Germánka v císařském purpuru". Autorem tohoto veledíla je Guido List (česky "Lstivý Kvído"), nestor vídeňského antisemitismu. Základem tohoto a dalších románů byla jeho zvláštní verze staroněmeckého náboženství, krom toho se věnoval studiu magického významu "germánských" run.

Dalším Listovým dílem byl například "Král Vannius", pojednávající o vládci kvádské říše na jihozápadním Slovensku. Eburodunum je zase staré latinské jméno Brna. Proč si List pro děj svých románů volil místa na Moravě a v jejím okolí? Přinejmenším z části to mohlo být z vděčnosti ke svému vydavateli, jimž nebyl nikdo jiný, než Friedrich Wannieck (Vannius? Vaněk?).

Verein "Deutsches Haus"

Verein "Deutsches Haus" vzniká v prosinci 1884. Oficiálně je jeho posláním vybudování "Německého domu" v Brně, jenž vzniká v roce 1891. Spolek ovšem pokračuje dále, až do roku 1943, kdy splývá s NDSAP. A proč vlastně "spolek Německého domu" funguje dávno po jeho vybudování? Například proto, aby vydával Pangermánské zvěsti Guido von (ehm) Lista.

Vlastně se dá říct, že vydávání Listových spisů bylo původním posláním spolku. Když List přednášel v Brně místním Němcům (Němcům jako Wannieck, Hruby, Klepetař, Tomaschek, poslanci von Chlumecky a Beranek atd…), jeho pojetí árijo-germánských kmenů spravovaných kastou moudrých kněží je doslova uchvátilo. Viděli v něm proroka, zvěstujícího nový vzestup zašlé slávy árijo-germánské rasy.

Spolek tedy vzniká na základě Listových okultních spisů jako jisté vymezení se proti brněnským Moravanům a Čechům, kteří si v té době postavili Besední dům, což bylo vnímáno jako bezprostřední ohrožení germánské rasy. Nebyli to jen Slované, kdo tehdy Němce ohrožoval, ale samozřejmě i Židé, kterým byl spolek zapovězen. Nebylo se co divit, neboť krom spisů pangermánských vydával Wannieck i spisy antisemitské.

Národnostní ohrožení Němců muselo v té době být patrně hrozivé, brněnský německy psaný deník Tagesbote ke stavbě domu uvádí: "Bylo období, kdy Němci v Rakousku pociťovali potřebu usmířit se, protože boje s jinojazyčným obyvatelstvem ohrožovaly jejich říši. Jenže byli to Němci, kteří tím utrpěli jako národ největší ztráty a museli ustupovat ze svého postavení. Nakonec události uplynulého desetiletí následovala potřeba sjednotit se, aby mohli svému protivníkovi klást vůbec nějaký odpor. A pak se zrodila myšlenka brněnských Němců na vybudování pevného hradu, která byla přijata s nadšením a její uskutečňování by je naplnilo novým životem."

Ale konec žertování na úkor národoveckých argumentů, slovo "národ", zvlášť ve smyslu jazykovém, postrádá jakýkoliv smysl. Němčina byla dlouhou dobu na Moravě úředním jazykem a pro vyšší vrstvy bylo výhodnější vychovávat svoje děti jako Němce. Po několika generacích se tak z jazykově původně slovanské populace stali "Germáni".

V té době mělo ale slovo "národ" mnohem větší význam a brněnští Němci si svoji národní příslušnost chtěli touto stavbou stvrdit. Jak o Německém domu řekl sám Wannieck: "Posvátný dům by měl být otevřený od časného rána do pozdního večera pro všechny, kdo by tam zavítali pro obohacení své mysli o názory našich myslitelů. (…) Pro celý národ, bez rozdílu třídy nebo postavení, rasy či pohlaví měl by být tento prostor otevřený! Každý, kdo přijde, měl by právě tady najít slavná díla a výňatky z nich."

Z této elegie na "hrad brněnského němectva" mne nejvíc zaujala část "Pro celý národ, bez rozdílu (…) rasy (…) měl by být tento prostor otevřený." Byl snad Wannieck přesvědčen, že Německý národ je nad všechny rasy? Že Němec nemusí nutně být Árijec, ale klidně i třeba Černoch, nebo dokonce Slovan? Se jménem, které zní podezřele stejně jako "Vaněk" se tomu nelze divit.

Vaněk a jeho přítel List

Friedrich Wannieck byl synem koželuha, který bydlel na Trnité 21. Zde vybudoval první továrnu na difuzéry na světě. Později přešel z difúze na fúzi a to konkrétně s První brněnskou strojírnou. Finančně byl proto zajištěn (např. Německému domu daroval druhé největší varhany na Moravě) a mohl se tak věnovat svým zálibám, především duchovnímu růstu moravských Němců. Jak již bylo zmíněno, činil tak prostřednictvím verein Deutsches Haus a vydáváním spisů Guido Lista.

S Listem udržuje Wannieck čilou korespondenci, povzbuzuje jej v jeho runovém bádání a stojí tak u zrodu Listova veledíla "Das Geheimnis der Runen", studie o armanickém futharku, z něhož čerpají okultisté a nacisté dodnes. Ačkoliv Listovy runy mohou připomínat skandinávské runy, jeho dílo není vůbec žádná studie o historickém písmu, runy mu byly zjeveny! Stát se tak mělo, když byl po operaci postižen na necelý rok slepotou. Listovi se otevřelo jeho vnitřní oko a bylo mu předáno tajemství run. Tož tak.

List Wanniecka prostě musel fascinovat. V roce 1905 se proto společně se svým synem Friedrichem Oskarem a další padesátkou signatářů rozhodl založit "Guido von List Gesellschaft". Mezi dalšími zakladateli byli např. vídeňský starosta Karl Lueger, esoterik Max Seiling, okultista a theosof Hugo Göring, či metafyzik a mistr berlínské okultní lóže Paul Zillman. Postupně se přidávali další významní politici a okultisté, jako například již zmíněný poslanec Beranek, či theofysik, věštec a geomant Franz Hartmann.

Jako v každé správné podobné organisaci, i zde existovala vnitřní tajná organisace pro vybrané členy. Konkrétně šlo o "Hoher Armanen Orden", Vysoký armanistický řád. Tento řád se tak řadil mezi nejvýznamnější ariosofické esoterické spolky, jako byla například společnost Thule, nebo Ordo Novi Templi.

V té době už ale Wannieck bydlí v Mnichově, kam odešel v roce 1903. Z Mnichova odchází do severní Itálie, kde v roce 1919 umírá. Ve stejném roce umírá i jeho guru Guido List. Jejich odkaz ariosofického pangermanismu však v Brně žije díky verein Deutsches Haus dál až do doby, kdy se brněnští Němci konečně dočkají splnění svého snu, splynutí s germánskou Říší.

Kříž na nebi I

Dnes se nad Brnem vznáší kříž.  Pro mnohé jistě skvělá atrakce, ovšem s poněkud temným významem. Nechci teď rozebírat všechny aspekty této události, když zatím nevím, jak dopadla, takže zmíním pouze některá důležitá fakta.

Přesně před 92 lety vzniklo velké Brno.

Přesně před 68 lety objevil Albert Hoffmann účinky LSD.

A přesně před rokem zemřel jezuita Tomáš Josef kardinál Špidlík.



Kříž na nebi je známý symbol. Je zmiňován v Apokalypse, kde znamená příchod Krista a posledního soudu. V roce 1965 měla mít Conchita Gonzáles Keena vidění, ve kterém ji měl Ježíš Kristus sdělit mimo jiné následující: "Můj kříž, zářící kříž, který nebe osvítá, bude všem obyvatelům Země znamením. Pro některé bude znamením trestu, pro mnohé znamením světla a pro ostatním znamením brzké blaženosti. Je to znamením, že poslední události jsou již přede dveřmi. Tento kříž připomene světu moje strašná muka, neboť, jak jsem již řekl častokrát, nebudu trestati, aniž bych předem varoval."

Což by pro dnešek stačilo. Ke vznášejícímu kříži se ještě vrátíme a rozebereme jej podrobněji, zatím pěknou sobotu.

Brněnská iluminace

V roce 1757 se Jakob Frank prohlásil Mesiášem, tři roky na to byl odsouzen a ve vězení v Čenstochové zůstal až do roku 1772, kdy věznici dobyl generál Bibikov a Franka propustil. Poté se přesunul do Brna, kde pokračoval ve své náboženské misii. Svoji dceru Evu prohlásil reinkarnací Panny Marie, žil obklopen vlastní armádou čítající 600 mužů, měl svých dvanáct apoštolů, ale i dvanáct apoštolek či spíše konkubín.

V roce 1988 se Daniel Landa prohlásil skinheadem, nebyl odsouzen, ale založil kapelu Orlík. Později se od skinheadství distancoval a krom muziky se začal věnovat šíření své verze Dobra. O konkubinátu není známo nic, ví se pouze o německé manželce.

Z Brna jezdil Jakob Frank se svým dvorem často do Vídně navštěvovat Marii Terezii, která v něm viděla možnost obrácení Židů na křesťanství; její syn Josef II pak vyhledával spíše společnost jeho dcery, zda ji chtěl obrátit není známo, ale dá se předpokládat že spíše na záda. Ve Vídni měl Frank možnost seznámit se s dalším důležitým zjevem brněnského okultního života přelomu osmnáctého a devatenáctého století, Františkem Josefem hrabětem Libštejnským z Kolovrat.

Hrabě Kolovrat byl v té době nejvyšším purkrabím, tedy rakouským místodržícím v Čechách a na Moravě. Šlo o osvíceného politika, který se, jako spousta inteligence tehdejší doby, angažoval ve svobodném zednářství. Od roku 1779 byl členem pražské lóže "Zu den drei gekrönten Säulen", v roce 1782 se účastní zednářského kongresu ve Wilhelmsbadu, kde se setkává s Ilumináty a později se stává jejich členem. Po návratu do Brna spoluzakládá v roce 1783 zednářskou lóži "Zu den Wahern Vereinigten Freunden", která se stává hlavní základnou Iluminátů v zemích České koruny a spravuje Iluminátské organizace v Praze a Opavě.

Jak často jezdí do Vídně Roman Onderka není známo, není ostatně rakouským místodržícím, ale od roku 2006 primátorem města Brna. Onderku ovšem na rozdíl od hraběte Kolovrata nelze nazývat hybatelem okultního hnutí, tím je v tomto případě spíš šéf činohry Národního divadla Zdenek Plachý. Ten společně s Martinem Dohnalem uvádí v roce 2008 v Brně hru Daniela Landy "Tajemství Zlatého Draka", které předchází založení "Legie Zlatého Draka".

Není to první okultní spolek, který Landa založil. V roce 2004 přišel s "Ordo Lumen Templi", který vybudoval dětské hřiště. Pro Legii ale měl již smělejší plány, chystal se vybudovat sérii Dračích chrámů, první měl stát v Moravském krasu, zde ale draci prohráli v souboji s čolky. Kromě budování chrámů by se Legie měla věnovat tělocviku a tajemství. S jakým úspěchem se ji to daří je patrně ono skryté tajemství.

Vraťme se k Iluminátům. Jejich cíle jsou poměrně jasně popsány v knihách Adama Weisshaupta, jde o zničení náboženství, rozvrácení stávajících režimů a nastolení vlády rozumu. V době absolutistických monarchií a obrovského politického vlivu církve naprosto legitimní požadavky. Nelze se ovšem divit, že v roce 1784 bavorský kurfiřt Karel Theodor zakázal nejen Ilumináty, ale pro jistotu rovnou všechny tajné společnosti.

Aktivita okultních spolků začala znervózňovat i císaře Josefa II., v roce 1785 vydává patent, jež omezuje počet zednářských lóží a Ilumináty pro jistotu zakazuje úplně. Přesto ze dvou brněnských lóží zůstává právě ta Iluminátská a postupně se nadále rozrůstá, zvláště pod vlivem Francouzské revoluce. V Brně v té době žádná revoluce neprobíhá, Ilumináti se krom skrývání věnují hlavně vydávání tiskovin a podpoře školství.

Nebyl to ovšem pouze humanismus a racionalismus, kterému se v té době brněnští okultisté věnovali, zednářská lóže "Zur aufegehenden Sonne im Orient" hraběte Salma byla jakousi moravskou centrálou rosekruciánství a kladla tak větší důraz na mystiku a esoteriku. Novodobé "dračí" pokusy by tak snad šlo s jistou nadsázkou označit za syntézu Iluminátů s Rosenkruciány, kdyby ovšem za "draky" byl vidět nějaký výsledek. Možná ale budují skrytě.

V roce 1786 dochází vídeňskému dvoru trpělivost i s Jakobem Frankem a musí opustit Rakousko. Svého životního stylu židovského Mesiáše se ovšem nevzdává, odjíždí do Offenbachu poblíž Frankfurtu, kde získává titul barona. Je podporován dílem poutníky z Polska a Moravy, dílem Frankfurtskými rodinami, mimo jiné Mayerem Amschelem Rothschildem a umírá v bohatství a slávě roku 1791.

Landa se svých schopností charismatického vůdce po orlíkovské epizodě spíše zalekl. Od své rasistické minulosti se distancoval, ač je mu - na rozdíl od Davida Matáska - neustále připomínána. Věnoval se hudbě, ale poslední dobou jako by mu možnost působit na masy začínala chybět. Zakládá spolky, plánuje chrámy, ale ve výsledku je pro něj vše spíše další koníček. "Holky a mašiny" se rozrostlo na "Holky, mašiny a Hermes Trismegistos".