pátek 17. června 2011

Plamen

Ač to nikdo oficiálně nepřizná, soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis je nástroj propopulační politiky brněnského magistrátu. Nakolik je - v době všeobecně dostupných potratů - úspěšný, si netroufnu hodnotit, na co si ovšem směle troufnu, je symbolická stránka této události, neboť akce poměrně věrně (ač nepřiznaně), kopíruje slavnosti plodnosti starých Keltů a Slovanů.

Mimochodem, víte, o čem je Vysoký jalovec?

Sedmikrásky

V roce 1953 napsal jeden z nejlepších českých básníků Josef Kainar text k písni "Hvězdy nad Brnem". Píseň zpívá mužská polovina jistého bezejmenného páru svoji milé. Zatímco ona dívka jde spát, jinoch ji sděluje svoje zjištění, že hvězdy dnes vypadají podivně, patrně z nich šlehají jakési záblesky či výboje, a připomínají tak sedmikrásky.



Zatímco dívka spí, chlapec ji oznamuje, že město je podivně zamlklé a osvícené zvláštní stříbrnou září. Ozývá se pouze zvuk připomínající odbíjení u Jakuba. Zpěvák je poděšen a touží se u dívky skrýt.

Sedmikráska a jejich sedm krás má samozřejmě svůj význam, spojený s jarem, kdy kvete. V angličtině se dochoval až dodnes, v češtině je uchován už jen v symbolické rovině.

Alegorie 

Stejně tak ohňostroj, mohutný výstřik plamene, je v kontextu brněnské oficiální dračí symboliky skryt v haldě balastu, ač je jinak celkem jasným znázorněním ejakulace, coby zdárného završení májových mysterií. A zcela v souladu s hermetickým "co je nahoře, je dole" se uchvacující nebeská podívaná odráží i v pozemském lidském konání.

Množství na místní poměry kvalitních vysokých škol zvyšuje od podzimu do jara brněnskou populaci zhruba o sto tisíc lidí. Tedy studentů. Návštěvnost jednotlivých ohňostrojů činí 150-200 000 lidí. To je bezmála sto tisíc párů na poměrně malé ploše vlahé červnové noci, kdy hvězdy září jako sedmikrásky nad Brnem. Pokud se věnujete sexuální magii v poněkud větším měřítku, než "mrsknu pannu na oltář", gratuluji, lépe se dal využít snad jen Woodstock.

Nepalte ohňostroje, palte jointy. A lásku. Lásku, vole.

Bílý čas - Baalův čas - Bel Taine

Beltain je u nás často ztotožňován s Filipo-Jakubskou nocí, přelomem 30. dubna a 1. května, původně šlo ale o pojmenování měsíce května, času bílého světla, času, kdy se rovnodennost láme v slunovrat. Související slavnosti pak probíhaly celý měsíc. A zatímco začátek tohoto měsíce byl ještě ve znamení rozloučení se se zimou a do potoka se házela Morana coby její symbol (dnes se ze stejných důvodů háže do moře Usama),

Oheň! Oheň! Všude bude...

konec je již plně ve znamení oslav nadcházejícího léta. Beltain poměrně věrně postihuje význam českého květen; květ a světlo mají stejný kořen, související s bel - běl - bílá.

Každopádně nás Bel Taine vrací na začátek k sedmikráskám. Jejich rodové jméno - Bellis Perennis - pochází z latinského bellus, ale je spojováno i s keltským bohem jménem Belan, či Belenus. Že jde o boha slunce snad na těchto stránkách ani není potřeba připomínat.

Stejně jako Amun.Re. Zeptejte se Martina Re.Amuna.

Ale tento článek není o tom, že se Martin Roman považuje svým způsobem za slunečního boha a název firmy Amun.Re je pouze chabá přesmyčka jeho jména, to ať si řeší jiní. My se vraťme k symbolice Brněnského Plamene.

Majáles, neboli závěr

Jde tedy o završení sexuálních oslav znovunastolení vlády Slunce a definitivní příchod Leta/Léta. A ač můžeme brněnské popkultisty kritizovat kvůli negativním stránkám ohňostrojů ("sere to mě a psa"), rozhodně jim nemůže upřít (částečně zamlčovanou) kontinuitu, ale i hospodárnost, neboť ty prachy se mohly promrdat jinde. Ale vážně, každý návrat k našim předkřesťanským kořenům lze jen vítat a zde si můžeme vybrat nejméně dvě různá vysvětlení, zjednodušeně řečeno vnější a vnitřní:

Tudíž zatímco signifikantní ideou májových mysterií je reprodukční celebrace, hlavní myšlenkou květnových slavností zůstává oslava plodnosti. Prostě chce Brno vyhnat děcka do keřů, ať se vyřádí dřív, než odjedou studentky. A ohňostroje fungují na dvěstětisíc lidí, i když zrovna váš pes muže zalézat za vanu.

Studentky a vana, první odkaz. Berlín?
Co lze tedy o Ignis Brunensis říci na závěr? Ač se to nezdá, šetří Brnu spoustu peněz. Na světě patrně není ego, které by jakémukoliv primátorovi povolilo zrušit ohňostroje, neboť kdo zruší ohňostroje, ten je srab (Lastovecká si naštěstí válí šunky na Joštově). Primátoři se tak musí, volky-nevolky, smířit s platbou za prskavky, která je - svojí spoustou nul za náhodně zvoleným číslem - varuje před cenou jejich mnohem šílenějších nápadů.

"Přesun nádraží?"

"Jasně, jasně, všechno bude. Jen co zaplatíme prskavky a plešatýho draka. Kurva kurva práce...kurva!"

středa 1. června 2011

Mezitím v Brně

Pracuji na dalších příspěvcích, ale trvá to, já vím. Zde je jeden obrázek bez komentáře, přeberte si to sami.

Je to celkem jednoduché
Tak to chodí v Brně. A brzy už sedmikrásky a ohňostroje, jejichž je teď čas. Což vlastně souvisí s výše zveřejněnou fotografií.

čtvrtek 19. května 2011

Věci Okultní

Věnovat se v 21. století okultismu může někomu připadat jako anachronismus. Třeba mně. Přesto tak spousta lidí činí a troufám si tvrdit, že s rostoucí mocí a vlivem jejich chuť věnovat se této libůstce roste.

Na druhou stranu musím ale ocenit, pokud se někdo ke svým spiritistickým choutkám přizná veřejně. A ač není Michal Babák z Brna, ale z Blanska, za svoji otevřenost si jistě zmínku zaslouží.

mám čarovnou portmonku

Michal Babák je navíc i členem tajného spolku Koncepční rada, který působí skrytě uvnitř strany Věci Veřejné. Kromě čaroděje je tudíž i guru, jak se členové této okultní kamarily nazývají. Velmistrem řádu je Vít Bárta, zvaný superguru.

Vít Bárta na zasedání Koncepční rady

Navrch huj a vespod fuj, navrch blondýny, vespod dyliny. Ovšem jestli si myslíte, že VV jsou jediná strana s okultními sklony, vzpomeňte si například na datum založení ODS. Ale to si zas necháme na jindy.

Protože proto

tryzna za zbořený dům na Kamence
To nádherný město,
až jednoho mrazí,
sami si ho rozbijem,
šutr v kapse to řeší.

Jedno je jistý,
my lijeme beton,
vy lijete kačky,
tak žádný otázky.

A za řekou máme pozemky,
a na nich zlatej důl,
a tam si hrajem s vláčkama,
nechcete se přidat?

Ha, to byl ale vtip!
Ty nám dou dobře,
z radnice se smějem,
až se za břicha popadáme.

Tohleto zbořte,
tamhleto schvalte,
tohleto postavte,
hlavně něco zakažte!

Protože proč?
Protože můžeme.
Protože chceme.
Protože prostě proto.

úterý 17. května 2011

AZ kvíz

Upozornění:  Toto je druhá verze článku, protože první verzi smazala nějaká zatracená chyba na Bloggeru. Doufám, že je alespoň z poloviny tak vtipně okouzlující a zároveň inteligentně provokativní jako verze první, navždy ztracená v cloudu.

AZ Kvíz je fenomén. Patrně jediný obecně uznávaný pořad ČT Brno, který z televize pronikl nejen do společenských her (ať už stolních nebo počítačových), ale hlavně do kolektivního podvědomí. Existuje o něm například písnička, ve které najdete znepokojující symboliku,

PSH, WTF?

které se ovšem nebudeme věnovat. Na tomto popkultním fenoménu nás nebude zajímat jeho pop-stránka (tudíž žádná pěstební dělnice nebude), té se celkem důkladně věnuje tento článek, my budeme pochopitelně rozebírat stránku okultní, takže čekejte jen celkem nudnou symboliku, odkazující ke starému Egyptu a jeho mytickým vládcům.

AZ kvíz od A do Z

AZ zahrnuje celek tak říkajíc "od A do Zet". Zvláště pak celek jako jméno Boha, kde Bůh je symbolem souhrnu všeho poznání. Stejný obrat je obvyklý i v ostatních abecedách a například v rabínské literatuře se tak můžeme setkat se rčením "plnit Zákon od alef א po tav ת". V Bibli, kde se používala řečtina, se pak setkáváme s asi nejznámější variantou, alfou A a omegou Ω.

Já jsem Alfa i Omega, praví Aleš Zbořil, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.


Scéna pořadu je jednoduchá. Uprostřed září pyramida, rozdělená na 28 polí, patrně v upomínku délky Osiridovy vlády nad Egyptem, jež trvala 28 let. Po jejich stranách stojí dva soutěžící jako Jachin a Boaz tohoto Šalamounova chrámu brněnské televize.


Pyramida poznání

Pyramida je vůbec oblíbené téma soutěží České televize. Krom AZ kvízu nelze nevzpomenout soutěž invenčně nazvanou Pyramida. V ní familiérní faraón moderátor Petr Horký (případně Pavel Soukup) nechával šest poddaných soutěžících stavět pyramidu. Je sice pěkné, že soutěžících bylo šest jako rabínů z Robožida a stavba pyramidy je prastarý a srozumitelný symbol duchovního růstu, osobně mně ale jistá subtilnost symboliky AZ kvízu vyhovuje více.

Eva Machourková pózuje před soutěžní tabulí

Úkolem soutěžících je propojit tři strany pyramidy, čehož mohou dosáhnout díky svému poznání. Trojúhelník pyramidy zde symbolizuje trojjedinost Boží, ta je dnes v křesťanství prezentována trojicí Otce, Syna a Ducha Svatého, původní Svatou trojici ale tvoří Otec, Matka a Dítě, v Egyptě reprezentováni Osiridem, Isis a Horem, v křesťanství pak Josefem, Marií a Ježíšem. Spojení tří stran pyramidy je pak symbolickým obsáhnutím Božího poznání pomocí propojení jeho třech aspektů.

Jedna ze strategií řešení AZ kvízu

Není těžké uhodnout, kdo je kdo. Aleš "AZ" Zbořil a Eva Machourková představují božský pár, jejich syn-učedník na cestě k zasvěcení-Ježíš-Horus je pak představován dvojicí soutěžících. Dva Ježíšové není nikterak nové téma (viz např Rudolf Steiner), jeden musí symbolicky zemřít, aby druhý mohl dosáhnout Boží Moudrosti-postoupit do dalšího kola a vyhrát oblíbenou Encyklopedii jedovatých hadů na Novojičínsku.

Tento mýtus má samozřejmě nespočet variant, v tomto kontextu například nelze nevzpomenout příběh o Sfinze. Ta kladla kolemjdoucím zvídavé otázky a který poutník správně neodpověděl, byl rozsápán. Toho se od Evy Machourkové patrně nedočkáme - jakkoliv bychom to některým soutěžícím jistě přáli - na druhé straně nehrozí, že by ji novodobí Oidipové shodili do moře.

Sfinga před Velkou pyramidou v Gíze, Egypt

Závěr

AZ kvíz, který se navenek tváří jako celkem fádní přehlídka těch největších exotů od Květáka po Jarmilu, tak v několika rovinách představuje příběh osobního duchovního růstu, svojí symbolikou odkazující až mystériím starověkého Egypta. Přejme tedy AZ kvízu, aby jeho Zep Tepi trval nejméně stejně dlouho jako původní První Čas.

pondělí 16. května 2011

Omluva

Nějaká chyba na Bloggeru mně smazala poslední dva příspěvky včetně jejich zálohy, takže je budu muset dopsat znova.

 Díky za strpení.

sobota 14. května 2011

Kolo a Drak

Upozornění: Článek původně vyšel 14.5.2011, ale náš milý blogger.com ho nedopatřením smazal. Toto je druhá, z neúplné zálohy obnovená verze. Při dalších problémech této úžasné služby asi začnu raději tisknout letáky. Děkuji za pochopení.

Dnes máme výročí! Mělo by tomu být přesně 375 let, co kolářský mistr Jiří Birk přikulil do Brna jeden z jeho symbolů, loukoťové kolo. Kolo se tak přiřadilo k drakovi a i přes svůj zdánlivě prostý původ zůstalo brněnským symbolem až do dnešních dnů.

Každý symbol má několik rovin. Může přijmout zjednodušení, že jde o symboly Brna proto, že visí na radnici. Na radnici ovšem visí například několik lustrů, žádný z nich ale symbolem Brna není. Symboly však mají své významy, které nám mohou napovědět, proč jich bylo použito. Pojďme se na ně tedy podávat podrobněji.

Brněnský Jin a Jang

Kolo

Kolo je základní a dokonalý tvar. Kolo nebo kruh znázorňují cyklický čas, Slunce, nebe a řád (Boha). Kolo je nekonečno. Kruh je symbol bezpečí a štěstí (rodinný kruh, záchranný kruh, kruh přátel, kolo štěstěny...). Alchymická kvadratura kruhu byla cestou k dosažení dokonalosti: "Udělej z muže a ženy kruh, potom čtverec, udělej kruh a budeš mít kámen mudrců." Ať nepomíjíme východní mystiku, v sanskrtu se kolo řekne mandala.

Vynález kola umožnil změnit Saturnu prstence z nepraktického čtverce na dodnes tak důvěrně známý tvar

Drak

Drak je symbolem chaosu, ohně, tvůrčí síly. Dále se symbolice draka nemá myslím cenu věnovat, v Brně si za to nechávají platit jiní (Onderka, Plachý, Landa), nerad bych proto zde opakoval jejich osvětovou činnost zdarma.

V Bibli je drak symbolem Satana

Brněnské kolo jako gnostický mýtus

Z pověsti se dovídáme, že lednický kolář Jiří Birk (Georg Birck) se vsadil v hospodě s dvanácti spolustolovníky, že dokáže během jednoho dne vyrobit kolo a odvalit jej do Brna. Dvanáctka je v příběhu důležitá, spolustolovníků bylo dvanáct, Birkova výhra byla dvanáct tolarů, kolo má dvanáct paprsků, celý čin byl vykonán od slunka východu do slunka západu, tedy za dvanáct hodin. Birk kolo vyrobil, odvalil šest mil (cca 48km) do Brna, kde získal potvrzení od rychtáře Daniela Schramma (občas mylně uváděn jako Gabriel Grimm).

Jiří Birk před započetím prací na výrobě kola
"Birk" je v překladu "bříza". Bříza je strom jara, symbol dívky před svatbou. Ta je symbolem učně stojícího před zasvěcením-svatbou (viz např. Chymycká svatba Ch.R.). Ráno - na začátku cesty - vyrábí učeň svůj kruh - vytváří si základy moudrosti, která musí být dost pevná na to, aby vydržela cestu dlouhou šest mil. Kolo má dvanáct paprsků, dvanáctka zde symbolizuje počet kroků na alchymické cesta za kamenem mudrců, dvanáct spolustolovníků symbolizuje apoštoly u poslední večeře, Birk samotný pak Ježíše. Na konci cesty stojí hrad - pevnost (Brno mělo v té době stále hradby), učňův cíl. Učni se podaří dostat dovnitř včas, brněnský rychtář jej přijímá a vydává mu potvrzení jeho činu - učen je zasvěcen Mistrem a jeho kolo-moudrost se stává nejen součástí pevnosti, ale i jedním z jejich symbolů.

Brno v první polovině 17. století

Kolo a drak

Kolo a drak jsou tak dva doplňující se protiklady. Jin a Jang, mužský a ženský princip. Symbol je většinou znázorňován jako jeden, typicky drakem stočeným dokola, požírajícím vlastní ocas. Drak bývá pro jistotu vyveden ve dvou barvách aby bylo jasno, že jde o symbol duality. Většinou se ani nenazývá brněnské kolo a drak, ale Uroboros.

Brněnské kolo a drak Uroboros

Závěr

Lze tedy říci, že brněnská symbolika kola a draka vyjadřuje dualitu makro a mikrosvěta a je tak variací rosekruciánského mýtu transmutace a uskutečnění alchymistického Velkého Díla. Tomu odpovídá nejen použitá symbolika, ale i doba vzniku, kdy spisy Christiana Rozenkreutze se objevily dvacet let před Birkovou cestou.

Ovšem nakolik se na současné zoufalé duchovní situaci Brna podepisuje upřednostňování pouze jedné složky duálního principu bezmála čtyři sta let staré brněnské symboliky, se můžeme jen dohadovat. Vzhledem k tomu, že se ale dračí stezky našich pomazaných hlav začínají čím dál tím více pohybovat v kruhu, můžeme snad doufat v opětovné nastolení spirituální rovnováhy.