Plamen

Ač to nikdo oficiálně nepřizná, soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis je nástroj propopulační politiky brněnského magistrátu. Nakolik je - v době všeobecně dostupných potratů - úspěšný, si netroufnu hodnotit, na co si ovšem směle troufnu, je symbolická stránka této události, neboť akce poměrně věrně (ač nepřiznaně), kopíruje slavnosti plodnosti starých Keltů a Slovanů.

Mimochodem, víte, o čem je Vysoký jalovec?

Sedmikrásky

V roce 1953 napsal jeden z nejlepších českých básníků Josef Kainar text k písni "Hvězdy nad Brnem". Píseň zpívá mužská polovina jistého bezejmenného páru svoji milé. Zatímco ona dívka jde spát, jinoch ji sděluje svoje zjištění, že hvězdy dnes vypadají podivně, patrně z nich šlehají jakési záblesky či výboje, a připomínají tak sedmikrásky.

Zatímco dívka spí, chlapec ji oznamuje, že město je podivně zamlklé a osvícené zvláštní stříbrnou září. Ozývá se pouze zvuk připomínající odbíjení u Jakuba. Zpěvák je poděšen a touží se u dívky skrýt.

Sedmikráska a jejich sedm krás má samozřejmě svůj význam, spojený s jarem, kdy kvete. V angličtině se dochoval až dodnes, v češtině je uchován už jen v symbolické rovině.

Alegorie

 

Stejně tak ohňostroj, mohutný výstřik plamene, je v kontextu brněnské oficiální dračí symboliky skryt v haldě balastu, ač je jinak celkem jasným znázorněním ejakulace, coby zdárného završení májových mysterií. A zcela v souladu s hermetickým "co je nahoře, je dole" se uchvacující nebeská podívaná odráží i v pozemském lidském konání.

Množství na místní poměry kvalitních vysokých škol zvyšuje od podzimu do jara brněnskou populaci zhruba o sto tisíc lidí. Tedy studentů. Návštěvnost jednotlivých ohňostrojů činí 150-200 000 lidí. To je bezmála sto tisíc párů na poměrně malé ploše vlahé červnové noci, kdy hvězdy září jako sedmikrásky nad Brnem. Pokud se věnujete sexuální magii v poněkud větším měřítku, než "mrsknu pannu na oltář", gratuluji, lépe se dal využít snad jen Woodstock.

Nepalte ohňostroje, palte jointy. A lásku. Lásku, vole.

Bílý čas - Baalův čas - Bel Taine

Beltain je u nás často ztotožňován s Filipo-Jakubskou nocí, přelomem 30. dubna a 1. května, původně šlo ale o pojmenování měsíce května, času bílého světla, času, kdy se rovnodennost láme v slunovrat. Související slavnosti pak probíhaly celý měsíc. A zatímco začátek tohoto měsíce byl ještě ve znamení rozloučení se se zimou a do potoka se házela Morana coby její symbol (dnes se ze stejných důvodů háže do moře Usama),

Oheň! Oheň! Všude bude...

konec je již plně ve znamení oslav nadcházejícího léta. Beltain poměrně věrně postihuje význam českého květen; květ a světlo mají stejný kořen, související s bel - běl - bílá.

Každopádně nás Bel Taine vrací na začátek k sedmikráskám. Jejich rodové jméno - Bellis Perennis - pochází z latinského bellus, ale je spojováno i s keltským bohem jménem Belan, či Belenus. Že jde o boha slunce snad na těchto stránkách ani není potřeba připomínat.

Stejně jako Amun.Re. Zeptejte se Martina Re.Amuna.

Ale tento článek není o tom, že se Martin Roman považuje svým způsobem za slunečního boha a název firmy Amun.Re je pouze chabá přesmyčka jeho jména, to ať si řeší jiní. My se vraťme k symbolice Brněnského Plamene.

Majáles, neboli závěr

Jde tedy o završení sexuálních oslav znovunastolení vlády Slunce a definitivní příchod Leta/Léta. A ač můžeme brněnské popkultisty kritizovat kvůli negativním stránkám ohňostrojů ("sere to mě a psa"), rozhodně jim nemůže upřít (částečně zamlčovanou) kontinuitu, ale i hospodárnost, neboť ty prachy se mohly promrdat jinde. Ale vážně, každý návrat k našim předkřesťanským kořenům lze jen vítat a zde si můžeme vybrat nejméně dvě různá vysvětlení, zjednodušeně řečeno vnější a vnitřní:

Tudíž zatímco signifikantní ideou májových mysterií je reprodukční celebrace, hlavní myšlenkou květnových slavností zůstává oslava plodnosti. Prostě chce Brno vyhnat děcka do keřů, ať se vyřádí dřív, než odjedou studentky. A ohňostroje fungují na dvěstětisíc lidí, i když zrovna váš pes muže zalézat za vanu.

Studentky a vana, první odkaz. Berlín?

Co lze tedy o Ignis Brunensis říci na závěr? Ač se to nezdá, šetří Brnu spoustu peněz. Na světě patrně není ego, které by jakémukoliv primátorovi povolilo zrušit ohňostroje, neboť kdo zruší ohňostroje, ten je srab (Lastovecká si naštěstí válí šunky na Joštově). Primátoři se tak musí, volky-nevolky, smířit s platbou za prskavky, která je - svojí spoustou nul za náhodně zvoleným číslem - varuje před cenou jejich mnohem šílenějších nápadů.

"Přesun nádraží?"

"Jasně, jasně, všechno bude. Jen co zaplatíme prskavky a plešatýho draka. Kurva kurva práce...kurva!"

Kolo a Drak

Upozornění: Článek původně vyšel 14.5.2011, ale náš milý blogger.com ho nedopatřením smazal. Toto je druhá, z neúplné zálohy obnovená verze. Při dalších problémech této úžasné služby asi začnu raději tisknout letáky. Děkuji za pochopení.

Dnes máme výročí! Mělo by tomu být přesně 375 let, co kolářský mistr Jiří Birk přikulil do Brna jeden z jeho symbolů, loukoťové kolo. Kolo se tak přiřadilo k drakovi a i přes svůj zdánlivě prostý původ zůstalo brněnským symbolem až do dnešních dnů.

Každý symbol má několik rovin. Může přijmout zjednodušení, že jde o symboly Brna proto, že visí na radnici. Na radnici ovšem visí například několik lustrů, žádný z nich ale symbolem Brna není. Symboly však mají své významy, které nám mohou napovědět, proč jich bylo použito. Pojďme se na ně tedy podávat podrobněji.

Brněnský Jin a Jang

Kolo

Kolo je základní a dokonalý tvar. Kolo nebo kruh znázorňují cyklický čas, Slunce, nebe a řád (Boha). Kolo je nekonečno. Kruh je symbol bezpečí a štěstí (rodinný kruh, záchranný kruh, kruh přátel, kolo štěstěny...). Alchymická kvadratura kruhu byla cestou k dosažení dokonalosti: "Udělej z muže a ženy kruh, potom čtverec, udělej kruh a budeš mít kámen mudrců." Ať nepomíjíme východní mystiku, v sanskrtu se kolo řekne mandala.

Vynález kola umožnil změnit Saturnu prstence z nepraktického čtverce na dodnes tak důvěrně známý tvar

Drak

Drak je symbolem chaosu, ohně, tvůrčí síly. Dále se symbolice draka nemá myslím cenu věnovat, v Brně si za to nechávají platit jiní (Onderka, Plachý, Landa), nerad bych proto zde opakoval jejich osvětovou činnost zdarma.

V Bibli je drak symbolem Satana

Brněnské kolo jako gnostický mýtus

Z pověsti se dovídáme, že lednický kolář Jiří Birk (Georg Birck) se vsadil v hospodě s dvanácti spolustolovníky, že dokáže během jednoho dne vyrobit kolo a odvalit jej do Brna. Dvanáctka je v příběhu důležitá, spolustolovníků bylo dvanáct, Birkova výhra byla dvanáct tolarů, kolo má dvanáct paprsků, celý čin byl vykonán od slunka východu do slunka západu, tedy za dvanáct hodin. Birk kolo vyrobil, odvalil šest mil (cca 48km) do Brna, kde získal potvrzení od rychtáře Daniela Schramma (občas mylně uváděn jako Gabriel Grimm).

Jiří Birk před započetím prací na výrobě kola

"Birk" je v překladu "bříza". Bříza je strom jara, symbol dívky před svatbou. Ta je symbolem učně stojícího před zasvěcením-svatbou (viz např. Chymycká svatba Ch.R.). Ráno - na začátku cesty - vyrábí učeň svůj kruh - vytváří si základy moudrosti, která musí být dost pevná na to, aby vydržela cestu dlouhou šest mil. Kolo má dvanáct paprsků, dvanáctka zde symbolizuje počet kroků na alchymické cesta za kamenem mudrců, dvanáct spolustolovníků symbolizuje apoštoly u poslední večeře, Birk samotný pak Ježíše. Na konci cesty stojí hrad - pevnost (Brno mělo v té době stále hradby), učňův cíl. Učni se podaří dostat dovnitř včas, brněnský rychtář jej přijímá a vydává mu potvrzení jeho činu - učen je zasvěcen Mistrem a jeho kolo-moudrost se stává nejen součástí pevnosti, ale i jedním z jejich symbolů.

Brno v první polovině 17. století

Kolo a drak

Kolo a drak jsou tak dva doplňující se protiklady. Jin a Jang, mužský a ženský princip. Symbol je většinou znázorňován jako jeden, typicky drakem stočeným dokola, požírajícím vlastní ocas. Drak bývá pro jistotu vyveden ve dvou barvách aby bylo jasno, že jde o symbol duality. Většinou se ani nenazývá brněnské kolo a drak, ale Uroboros.

Brněnské kolo a drak Uroboros

Závěr

Lze tedy říci, že brněnská symbolika kola a draka vyjadřuje dualitu makro a mikrosvěta a je tak variací rosekruciánského mýtu transmutace a uskutečnění alchymistického Velkého Díla. Tomu odpovídá nejen použitá symbolika, ale i doba vzniku, kdy spisy Christiana Rozenkreutze se objevily dvacet let před Birkovou cestou.

Ovšem nakolik se na současné zoufalé duchovní situaci Brna podepisuje upřednostňování pouze jedné složky duálního principu bezmála čtyři sta let staré brněnské symboliky, se můžeme jen dohadovat. Vzhledem k tomu, že se ale dračí stezky našich pomazaných hlav začínají čím dál tím více pohybovat v kruhu, můžeme snad doufat v opětovné nastolení spirituální rovnováhy.

Dračí síla prýští

20. dubna začala slavnostním poklepáním základního kamene stavba nejvyššího mrakodrapu v zemi, brněnského AZ Tower. Budova sahá do výšky 109,5m, i s vysílačem celkem 111 metrů. Co dělá tato informace na Brněnské iluminaci? Pojďme se na ni podívat podrobněji.

Monolit a Roman Onderka

Výška

V novinách se dočteme zajímavou informaci ohledně výšky budovy. Jak říká jednatel investora, Jiří Maršálek: "Původně jsme chtěli začít stavět již v polovině roku 2008, když ale pan primátor uviděl plány, říkal, že by se mu líbilo, kdyby měla stavba sto jedenáct metrů. Mrakodrap jsme tedy zvýšili, ale šlo to jen na sto devět a půl metru. Tyto změny nás stály půl roku času."

Mladá Fronta, která tuto informaci otiskla, se dále ptá: "Proč nemohl projekt vyhovět přání Romana Onderky?" Kvůli letovým zónám, to je poměrně jednoduché. Mnohem důležitější otázka je ta, kterou Mladá Fronta vůbec nepoložila (jak je u Mladé Fronty zvykem): "Proč projekt musel vyhovět přání Romana Onderky?"

Nedívejme se na to, stejně jako Mladá Fronta, očima primátora, ale zkusme pohled otočit. Soukromá firma staví pro soukromého investora na soukromém pozemku budovu. Když se brněnský primátor seznámí s plány (patrně v rámci povolování stavby), projeví přání, zda by budova nemohla mít 111 metrů. A ačkoliv Brno není investorem, projekce se podvolí a půl roku projekt předělává (což jistě není zadarmo), aby vyhověla primátorovu přání.

Není to zvláštní?

Další zvláštní věc je lpění na výšce 111 metrů. Když nebylo možno primátorovi vyhovět kvůli leteckým hladinám, bylo ji dosaženo alespoň pomocí dvou a půl metrového vysílače. Obvyklé vysvětlení je, že Onderka chtěl výškou překonat pražskou City Tower. Na to by ale stačilo i 110 metrů, proč musel stavař vyhovět Onderkovu přání, že má mít budova přesně 111 metrů?

"Я" neboli "JA". Poslední znak cyrilice.

111

111 má zjevně vysokou synchronicitu, Internet je plnů bláznů, kteří vidí 111 všude. Patří snad Roman Onderka mezi ně? Pythagorejská 111 je symbolem pyramidy (stejně jako AZ, ale o tom zas někdy jindy), v kabale je 111 symbolem slunce, v křesťanství je 111 symbolem Trojjedinosti Boha a Svaté trojice. Budova má zvláštní tvar, jde vlastně o tři budovy spojené v jednu. Tři v jedné - trojjediná, chápete? No hluboký je to jako Prýgl, tahle brněnská mystika.

Kromě Svaté Trojice je 111 i symbolem Apokalypsy, 111 x 6 je 666, neboli číslo bestie z Apokalypsy. A kolik lidí poklepávalo základní kámen?

(Šest týpků s kladívkem. Ten světlý tam zjevně nepatří, je to zástupce hejtmana kraje Vysočina (?). Za Jihomoravský kraj se nezúčastnil nikdo.

Slavnostní zahájení se odehrálo 20. dubna. Bylo by asi laciné hledat nějakou spojitost mezi výročím narození Adolfa Hitlera a Onderkovým přátelstvím k Danielu Landovi, přesto jsem to právě udělal. Ale když stavař vyhověl primátorovi ohledně výšky budovy, nemohl mu vyhovět i ohledně data slavnostního poklepání základního kamene?

Záleží na tom?

Ano i ne. 111 je symbol. 20 duben je symbol. Záleží pouze na lidech, jaký obsah symbolům dají. Pro většinu amerických středoškoláků není 20. duben symbolem Adolfa Hitlera, ale symbolem marihuany a většina z nich ani netuší, kdy měl Hitler narozeniny. Symbol čeho je 20. duben pro Romana Onderku? Kdyby nešlo přímo o něj, můžeme všechno považovat za pouhou shodu okolností, ale konkrétně u našeho primátora je potřeba být na pozoru. Onderkova role při propagaci popmystika Landy je nezpochybnitelná, jeho Zlatý drak by bez Romana asi nevzletěl. Primátor se navíc nijak netají tím, že "čerpá sílu" z obsidánu, který nosí u sebe, má v kanceláři a kdo ví, kde ještě.

Souběžně s oficiálními dějinami Brna probíhají dějiny druhé, neoficiální. Bez jejich znalosti ovšem těžko vysvětlíme dějiny oficiální. Například kdyby nebyl Friedrich Wannieck ariosofický okultista, Německý dům v Brně by patrně nikdy nevznikl. Myslím, že je tedy legitimní se ptát, proč a z jakého důvodu primátor ovlivňuje soukromé stavby ve městě.