Nejen seriosním rozborem historicko-okultního pozadí Brna je člověk živ. Občas je prostě potřeba trochu vypnout a Žít Brno, jak nám radí radniční stratégové. A kde jinde získat informace, jak žít Brno, než přímo na oficiálních stránkách projektu www.zitbrno.cz !
Radniční stratég Marie Z. (druhá zleva)
Nový portál přináší spoustu informací z Brna a jeho radnice, názory, plány a strategie jeho představitelů a v neposlední řadě i rozhovory s nimi. Je prostě vidět, že Brno na své obyvatel myslí.
Ne ve všem je potřeba hledat skrytý význam. Tak třeba nový slogan Brna z titulku - "Žít Brno." Nejen, že nemá skrytý význam, ten slogan nemá význam vůbec žádný a zoufalá snaha magistrátu mu nějaký vdechnout to trefně dokresluje.
Od radničního stratéga Marie Zezulkové se dovídáme, že "na tvaru Žít Brno netrváme, může se třeba objevit i podoba Žijeme Brnem." A nebo se může třeba objevit varianta "polibte mě prdel," dodávám já. Je mnohem dynamičtější a přesně vystihuje vztah Brna k jeho vlastním obyvatelům.
Brünn leben! (bis zu Pohrlitz)
A vztah k nevlastním obyvatelům? Neexistuje, musí si poradit sami. Jak dodává vrchní stratég Zezulková, "počkáme, až se třeba cizinci žijící v Brně začnou ptát, co to vlastně je. Pak možná sami navrhnou, jak slogan nejlépe používat v cizím jazyce." Jenom aby mezi tím někam neodešli. Třeba do těch Pohořelic.
Ač to nikdo oficiálně nepřizná, soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis je nástroj propopulační politiky brněnského magistrátu. Nakolik je - v době všeobecně dostupných potratů - úspěšný, si netroufnu hodnotit, na co si ovšem směle troufnu, je symbolická stránka této události, neboť akce poměrně věrně (ač nepřiznaně), kopíruje slavnosti plodnosti starých Keltů a Slovanů.
Mimochodem, víte, o čem je Vysoký jalovec?
Sedmikrásky
V roce 1953 napsal jeden z nejlepších českých básníků Josef Kainar text k písni "Hvězdy nad Brnem". Píseň zpívá mužská polovina jistého bezejmenného páru svoji milé. Zatímco ona dívka jde spát, jinoch ji sděluje svoje zjištění, že hvězdy dnes vypadají podivně, patrně z nich šlehají jakési záblesky či výboje, a připomínají tak sedmikrásky.
Zatímco dívka spí, chlapec ji oznamuje, že město je podivně zamlklé a osvícené zvláštní stříbrnou září. Ozývá se pouze zvuk připomínající odbíjení u Jakuba. Zpěvák je poděšen a touží se u dívky skrýt.
Sedmikráska a jejich sedm krás má samozřejmě svůj význam, spojený s jarem, kdy kvete. V angličtině se dochoval až dodnes, v češtině je uchován už jen v symbolické rovině.
Alegorie
Stejně tak ohňostroj, mohutný výstřik plamene, je v kontextu brněnskéoficiálnídračísymboliky skryt v haldě balastu, ač je jinak celkem jasným znázorněním ejakulace, coby zdárného završení májových mysterií. A zcela v souladu s hermetickým "co je nahoře, je dole" se uchvacující nebeská podívaná odráží i v pozemském lidském konání.
Množství na místní poměry kvalitních vysokých škol zvyšuje od podzimu do jara brněnskou populaci zhruba o sto tisíc lidí. Tedy studentů. Návštěvnost jednotlivých ohňostrojů činí 150-200 000 lidí. To je bezmála sto tisíc párů na poměrně malé ploše vlahé červnové noci, kdy hvězdy září jako sedmikrásky nad Brnem. Pokud se věnujete sexuální magii v poněkud větším měřítku, než "mrsknu pannu na oltář", gratuluji, lépe se dal využít snad jen Woodstock.
Nepalte ohňostroje, palte jointy. A lásku. Lásku, vole.
Bílý čas - Baalův čas - Bel Taine
Beltain je u nás často ztotožňován s Filipo-Jakubskou nocí, přelomem 30. dubna a 1. května, původně šlo ale o pojmenování měsíce května, času bílého světla, času, kdy se rovnodennost láme v slunovrat. Související slavnosti pak probíhaly celý měsíc. A zatímco začátek tohoto měsíce byl ještě ve znamení rozloučení se se zimou a do potoka se házela Morana coby její symbol (dnes se ze stejných důvodů háže do moře Usama),
Oheň! Oheň! Všude bude...
konec je již plně ve znamení oslav nadcházejícího léta. Beltain poměrně věrně postihuje význam českého květen; květ a světlo mají stejný kořen, související s bel - běl - bílá.
Každopádně nás Bel Taine vrací na začátek k sedmikráskám. Jejich rodové jméno - Bellis Perennis - pochází z latinského bellus, ale je spojováno i s keltským bohem jménem Belan, či Belenus. Že jde o boha slunce snad na těchto stránkách ani není potřeba připomínat.
Stejně jako Amun.Re. Zeptejte se Martina Re.Amuna.
Ale tento článek není o tom, že se Martin Roman považuje svým způsobem za slunečního boha a název firmy Amun.Re je pouze chabá přesmyčka jeho jména, to ať si řeší jiní. My se vraťme k symbolice Brněnského Plamene.
Majáles, neboli závěr
Jde tedy o završení sexuálních oslav znovunastolení vlády Slunce a definitivní příchod Leta/Léta. A ač můžeme brněnské popkultisty kritizovat kvůli negativním stránkám ohňostrojů ("sere to mě a psa"), rozhodně jim nemůže upřít (částečně zamlčovanou) kontinuitu, ale i hospodárnost, neboť ty prachy se mohly promrdat jinde. Ale vážně, každý návrat k našim předkřesťanským kořenům lze jen vítat a zde si můžeme vybrat nejméně dvě různá vysvětlení, zjednodušeně řečeno vnější a vnitřní:
Tudíž zatímco signifikantní ideou májových mysterií je reprodukční celebrace, hlavní myšlenkou květnových slavností zůstává oslava plodnosti. Prostě chce Brno vyhnat děcka do keřů, ať se vyřádí dřív, než odjedou studentky. A ohňostroje fungují na dvěstětisíc lidí, i když zrovna váš pes muže zalézat za vanu.
Studentky a vana, první odkaz. Berlín?
Co lze tedy o Ignis Brunensis říci na závěr? Ač se to nezdá, šetří Brnu spoustu peněz. Na světě patrně není ego, které by jakémukoliv primátorovi povolilo zrušit ohňostroje, neboť kdo zruší ohňostroje, ten je srab (Lastovecká si naštěstí válí šunky na Joštově). Primátoři se tak musí, volky-nevolky, smířit s platbou za prskavky, která je - svojí spoustou nul za náhodně zvoleným číslem - varuje před cenou jejich mnohem šílenějších nápadů.
"Přesun nádraží?"
"Jasně, jasně, všechno bude. Jen co zaplatíme prskavky a plešatýho draka. Kurva kurva práce...kurva!"
